Sourozenci s malým věkovým rozestupem společný pokoj většinou vítají, hlavně v předškolním věku. Mohou tam spolu spřádat plány a když se v noci zhasne, nezůstanou na bubáky samy. S přicházející pubertou změní názor a začnou snít o vlastním pokoji. Přestože se každý rodič snaží svým dětem dát to nejlepší, ne vždy jim může vlastní pokoj dopřát. Takže jak společný pokoj zařídit, aby tam byly obě děti spokojené?
Dětský pokojíček na rozdíl od ostatních místností v domě slouží pro několik činností zároveň. Děti v něm spí, hrajou si, relaxují, připravují se do školy a věnují se svým koníčkům.
Abyste dětem umožnili se v klidu jednotlivým činnostem věnovat, rozdělte pokoj na 3 zóny:
- klidnou zónu na spaní
- volný prostor na hraní
- dobře osvětlený a pohodlný kout na učení a práci u stolu
Zóna učení a práce
Záleží na vás i na velikosti a dispozici pokoje, zda zóna učení bude pro obě děti na stejném místě, nebo bude mít každé dítě svůj kout. Každopádně by oba sourozenci měli mít svůj stůl a svou židli, aby mohly pracovat zároveň.
U stolu dbejte na dostatečné osvětlení jak přirozené, tak umělé. Stůl je vhodné umístit k oknu. Světlo by mělo přicházet buď zepředu nebo ze strany opačné, než kterou rukou dítě píše. Tedy u praváků zleva. U menších dětí je výhodné umístěním stolů začít a od toho odvíjet rozestavění dalšího nábytku. U starších dětí, které studují hlavně po večerech je možné ohledně zdroje přirozeného světla udělat kompromis.
Nenechte se zmást, že malé děti stůl nepotřebují. Vlastní místo na kreslení a hru u stolu jim pomáhá budovat sebedůvěru, soustředit se a lépe pochopit systém udržování pořádku.
Zóna hraní
Čím menší dítě, tím více volného prostoru potřebuje. Jestli máte děti s 3 a víceletým rozestupem, jejich potřeby jsou diametrálně odlišné. Mohutné hračky batolete kazí jemnou práci předškoláka a naopak malé části hraček staršího ohrožují batole na životě. V tomto případě zvažte, zda nenecháte herní plochu staršímu a mladšímu vytvoříte koutek třeba v obýváku. Stejně bude batole rodičům pořád u nohou.
V každém případě herní zónu vybavte měkkým kobercem nebo podložkou, aby děti nestudila podlaha. Navíc obrázky na koberci mohou podnítit další hru. Dětský pokoj pro kluky volá po koberci se silnicemi. Dětský pokoj pro holčičky může zdobit třeba koberec se skákacím panákem (nebo také se silnicemi).
Snažte se pokoj vybavit dostatkem úložných prostor. Hračky a potřeby dětí však umístěte, tak aby je viděly a dosáhly na ně. Jednak si s nimi budou aktivně hrát, jednak se je snadněji naučí uklízet.
Zóna spánku
Pokud to prostor dovolí, zvolte dvě samostatné postele v klasické výšce. Případně úplně nízké pro malé děti. Usnadní vám to převlékání postelí a hlavně péči o dítě při nemoci. Nemocné dítě s horečkou je často dezorientované a z palandy mu hrozí pád, navíc může mít problém dojít si na toaletu.
Při uspořádání postelí myslete na to, aby starší děti měly v pokoji i nějaké soukromí. K tomu můžete využít třeba v prostoru stojící knihovnu, paravány, závěsy apod.